Omlouvám se za tu dlohou prodlevu od
mého posledního příspěvku. Na svou omluvu musím poznamenat, že od té doby, co
jsem koncem listopadu dorazila do Anglie, jsem se sotva zastavila. Nyní je už
bezmála Štědrý den a odeslání mého příspěvku ještě před víkendem je jednou z
naléhavých položek na mém dlouhém seznamu.
Snad to zvládnu, protože v tuhle chvíli nemám mnoho novinek a moje domečky
pro panenky jsou v jiné zemi, takže je ani nemohu vyfotit.
Jak někteří z vás budou vědět,
obzvláště pokud sledujete butterfly's blog, stěhujeme
se a tohle jsou naše poslední vánoce v domě, kde jsem strávili čtyřicet let.
Takže jsme si dali náramně záležet, abychom sehnali dokonalý vánoční stromeček (butterfly je puntičkářka), u kterého budeme sedět při světle svíček od Prvního svátku vánočního. To znamená, že v pokoji potřebujeme zapálit spousty svíček, abychom mohli číst, řešit hlavolamy, skládat puzzle a hrát hry.
Stromky se bohužel nefotí nejlíp, ale
tohle vám dá určitou představu o tom, na co se budeme dívat po dvanáct
vánočních dní. Proměníme se ve vánoční poustevníky…
Obrovský fíkus z vedlejšího pokoje
se musel odstěhovat do patra, aby bylo dost místa pro náš velký knižní výprodej, a tak naše sbírka figurek od Gisely Graham,
kterou každoročně doplňujeme na
povánočním výprodeji v místním zahradnictví, teď visí z holých větví a konečně je na ni dobře vidět.
Sbírku shromažďuje po mnoho let jedna nyní již postarší paní. Se
sbírkou začala, když vyhrabala části
droboučkých porcelánových panenek na skládce, kde bývala továrna na výrobu
hraček.
Tak začala rekonstruovat stovky malých panenek a vyrábět jim obydlí, ve
kterých by mohly žít. Zároveň také sbírala větší panenky a nyní má fantastickou
sbírku, vystavenou
v patře svého nevelkého domu.
V její sbírce je toho tolik, že jsem
nevědela, kam se dřív podívat. Všechny ty úžasné věci jsou natěsnané nad schodištěm
a v malém pokoji v patře. Tak jako v případě betlémů jednoduše nabízím fotografie, které mluví samy
za sebe. Nezapomeňte, že na ně můžete kliknout, abyste uviděli detail.
Majitelka mi vyprávěla, že teď, když je v
důchodu, je jednou z jejích největších radostí ranní kafíčko, které si vypije v
horním pokoji, kde sedí a kochá se pohledem na všechny ty úžasné věci, které
nasbírala a vytvořila. Rovnou jsem si domluvila další návštěvu, tentokrát i s butterfly,
coby inspiraci pro naše muzeum v Bavorově.
Na tomto místě bych se ráda podělila o
nádhernou báseň, kterou má kamarádka Andrea z eclectic
meandering našla v
novinách a okopírovala na přání, které mi poslala k Vánocům:
DOMEČEK PRO PANENKY
Jacob Polley
stůl s malinkými talíři
židle kol krbu z papíru
zmenšení činí prostšími
předměty naší touhy
ač slepá víra musí dál
dřevěné koláče plnit
vrzají schody, vítr lká
kdo s zadrženým dechem zřels
uzounké skříňky s knihami
podél stěn, nejsou k přečtení
s lehkostí obře nahlédni
pod střechy, do postelí
buď silný, život není strach
vzdor tomu co je tu
v sázce
děti v postýlkách
ze sirek
vedle zas pár,
kolíčky scvaklé
a zaklíněné do sebe
cudně je
prostěradlo kryje
co bude když se
otočíš
každý bůh ptá se
sebe sám
a radši schoulený
v kredenci hlídá
náhle tichý smích
zatřese
nebesky prázdným
domem
talířů ani dnů tu
nikdy neubude
Pocit vyjádřený v
posledním verši – že se za našimi zády stále něco děje – je mi velmi blízký!
A je čas vytáhnout z
ponožky hudební přestávku – báječnou skupinu Chanticleer, zpívající Kamkoli kráčím. Dávejte pozor na rychlé změny kostýmů ....
Úplně vespod téhle
vánoční punčochy najdete ještě jednu výstavu wonderful display, tentokrát z
Ameriky. Skoro bych se nechala odradit od snahy stvořit něco zpola tak dobrého
v mém muzeu! Pokud jste už zabalili všechny dárky a napekli vánoční cukroví,
tak se usaďte a v pěkně si to užijte….
A konečně, jak se vánoce rychle blíží – v
Anglii je za hodinu Štědrý den, takže mí čeští a němečtí přátelé, kteří jsou o
hodinu napřed, už slaví vánoce – ráda bych vám všem, kdo mě doprovázíte na mé cestě
k vlastnímu muzeu, poděkovala a popřála vám radostné vánoce a bohatý a
pokojný nový rok.
Na shledanou v roce 2013.......
